Kulturní sekce Nihon-go se neomezuje pouze na anime, dnes tu popíšu podivuhodný opus od režiséra Siona Sono...
Sono není na České půdě příliš známou osobou. Pravdou však je, že jde o jednoho z nejzajímavějších tvůrců současnosti. Dokladem buď jeho sbírka cen z významných filmových festivalů jak v Evropě, tak v Asii. Sono Siona ostatně proslavily už jeho předchozí filmy. Za zmínku stojí rozhodně Klub sebevrahů nebo Večeře s Noriko.
Cesta do hlubin japonské duše
Za jeho největší dílo lze považovat právě Ai no mukidashi. Najdete zde všechny charakteristické rysy pro Sonovu tvorbu. Tedy psychologický pohled do hlubin lidské duše, témata dotýkající se moderních problémů, netradiční často až bláznivé zpracování těchto témat a typicky japonský humor, který se od našeho poněkud liší. Ústředním tématem je zde, jak už název napovídá, láska.
Yu přišel v dětsví o matku, od té doby žije jen se svým otcem (katolickým knězem). Ten se dostane do pletky se ženou, která (slušně řečeno:) dává přednost vášnivost před věrností… Jejich problémy odnáší Yu, když si na něm otec ventiluje svůj nově zmařený vztah. Yu se dostává do party zlodějíčků a následně k umění focení dívčích sukýnek. To je to zpracováno ve stylu klasických čínských kung-fu filmů. Ano, tahle část je šílená ale zároveň šíleně zábavná. Přitom hledá svou vyvolenou, což kdysi slíbil matce. Tím vším celý opus teprve začíná…
"I úchyl má svou perverzní čest."
Nejen Yu, ale ani ostatní charaktery příliš neodpovídají typické love story. Přesto je zde láska zobrazena jako velmi silný motiv, aspirující skoro až na tragédii po Shakespearovsku. Film kromě toho zobrazuje tematiku hentai průmyslu, násilí v rodině, psychologickou manipulaci, církev v protikladu s novými sektami (v Japonsku zvláště živé téma). Nebo třeba otázky typu: co je a co není ještě morální, a kdo má vůbec právo o tom rozhodovat?
Nejúžasnější na tom všem je, že celé čtyři hodiny (ano správně) utečou jako nic. Film vám nedá jedinou záminku se nudit. Takovou má sílu. Není to vždy ani tak příběh, jako právě emoce co vám nenechají vydechnout. Budete se pohybovat mezi bláznivým humorem, přes lásku až po vyostřené psychologické drama. Sono je nicméně zárukou, že vše bude fungovat pohromadě.
Herecké výkony jsou na velmi dobré úrovni. Živosti scény dopomáhá krátká a dynamická stopáž. Ačkoli je hudebním doprovod omezen na několik skladeb, jeho síla je jedním z pilířů filmu. Podobně jako u Tarantinovy produkce se perfektně hodí ke scénám a zároveň jsou dobře načasovány.
Sion svůj film musel na nátlak producentů zkrátit na "pouhé" čtyři hodiny. Existuje tedy i původní šestihodinová verze. V jejím případě už ale bez českých titulků. Tak či onak doporučuji původní japonské znění. Těžko dnes najdete netradičněji pojatý příběh o lásce, kde se krom toho střetává hentai s církví. Pod vlivem lásky je prostě nezapomenutelným zážitkem, který se velmi liší od všeho, co najdeme tady v Evropě. A nejen proto stojí za zhlédnutí.