Oslava Vánoc, Silvestra a Nového roku v Japonsku

Oslava Vánoc, Silvestra a Nového roku v Japonsku

Zatímco vánoce se v Japonsku neslaví v takové míře jako tady v České Republice, protože se nejedná o národ s křesťanskou historií, tak oslava příchodu nového roku (1. ledna) je největším a nejdůležitějším japonským svátkem v celém roce. Tomu odpovídá i obrovské množství krásných zvyků, které tento svátek každoročně po staletí doprovází.

 

Štědrý den v Japonsku

Štědrý den není v Japonsku státním svátkem tak jako u nás, proto lidé chodí v tento den normálně do práce. Zvyky se ale v posledních letech rychle mění. Tohoto křesťanského svátku se totiž v posledních letech snaží využít především obchody jako dalšího vhodného prostředku ke zvýšení tržeb, což se jim po pravdě řečeno především ve větších městech daří. V japonských obchodech jsou taky ozdobné stromečky, chodí tam převlečený "šikmooký" Santaklaus a hrají německé koledy, kterým ale nikdo nerozumí. Vánoční stromečky se neprodávají, protože si je lidé doma nezdobí a ani se nepřipravuje štědrovečerní večeře. Především starší Japonce nechávají Vánoce téměř ledově chladnými, nemají k Vánocům ani ke křesťanství žádný vztah. Mladší generace se však mění a již si zvyká, takže v posledních letech zajdou mladší lid či páry ja Štědrý večer třeba na nějaký zákusek do cukrárny nebo si dají malý dárek. Dávání dárků na Štědrý den už pomalu začíná být zvykem i vůči dětem, které z toho mají samozřejmě radost. Zajímavostí je, že Japonci v zásadě nejí kapra, takže na něj celoročně nenarazíte ani v obchodě, připadá jim totiž jako nečistá ryba, protože se chová ve stojaté vodě a je z japonského pohledu cítit bahnem.

 

Nový rok v Japonsku

Hlavní pozornost se v Japonsku upírá k nejdůležitějšímu dni roku, což je Nový rok 1. ledna. Všichni Japonci se na nový rok vrací tam, odkud pochází jejich předci, takže jsou například již několik týdnů před novým rokem vyprodány všechny vnitrostátní lety i jízdenky na superexpres Šinkansen směrem z Tokia ven, protože většina obyvatel Tokia má své příbuzné na venkově. V japonských domácnostech se před příchodem Nového roku aranžuje v předsíni rostlinná výzdoba, kdy se do květináče dají bambusové kmeny a zapíchají se do nich borovicové větvičky, což se nazývá kadomacu. Na rozdíl od Čech se v Japonsku podle tradičních zvyklostí neoslavuje půlnoc 31. 12., ale naopak je zvykem 1. ledna brzy vstát a jít se podívat na východ slunce, čemuž se říká goraikó. Hned ráno se jí bochánky z utlučené rýže omoči, které jsou podávány v silném kuřecím vývaru nebo ve sladké polévce ze sójových bobů. Jí se také hnědé dlouhé nudle z prosa "soba", jejichž délka symbolyzuje dlouhý život a také, aby nám co nejdéle nejen v novém roce vydržely hezké vzájené vztahy a předsevzetí. Děti se nemohou dočkat ozdobných obálek s "otošidama", což je výrazně zvýšené kapesné v okrasné obálce. Na příspěvku se tradičně podílí i širší příbuzenstvo. Otošidama dostávají pouze děti, které si ještě nevydělávají.


Otošidama - japonská přánička

Info získané z knihy "Tomio Okamura - Český sen"